Úvodem
Tentokrát bych se chtěl krátkým článkem věnovat neobvyklým a nevšedním povoláním, na která jsem při sestavování vlastního rodokmenu narazil, nebo nezvyklým zápisům faráře. Ať už jde o na první pohled obyčejná povolání, nebo podivně znějící, vždy jde o povolání (nebo popis), které vykonával třeba jen jeden z předků.
Vrchnostenský flusárník, potašník a draslář
Podivně znějící povolání bylo obvykle součástí dřevařského nebo sklářského hospodářství vrchnosti. Flusárník byl řemeslník vyrábějící potaš ("flus" - tedy uhličitan draselný) z dřevěného popela. Potaš sloužila k výrobě skla, mýdla či bělení.
S tímto povoláním jsem se setkal u předka Jana Bimona v Malém Miletíně (dnešní Miletínek), kousek od Hořic. Ten tuto pozici pro vrchnost vykonával na přelomu 18. a 19. století.
Zámecký sluha a panský mušketýr
Na první pohled se může pozice sluhy zdát obyčejnou. Spousta lidí v minulosti pracovala na zámcích, ať už pro vrchnost, nebo její úředníky. Ale vyloženě sluhů nebylo tolik, protože tu byli kočí, zahradníci, kuchaři a jiné řemeslnické profese. Šlo o poměrně prestižní pozici v rámci služebnictva: sluha býval v bezprostřední blízkosti pána nebo vrchnostenského úředníka, doprovázel ho na cestách, při návštěvách či hostinách.
Mezi mými předky byl takovým sluhou v pozdějším věku František Halíř (*1822), který se vyučil ševcovskému řemeslu, jež vykonával ve Smidarech, a ve svých 22 letech se již stal ševcovským mistrem. Kdy přesně se stal zámeckým sluhou, je nejasné, ale byl jím označen při narození svého vnuka Josefa (*1874), tedy ve svých 52 letech. Zámeckým sluhou byl v Červeněvsi u Smidar. Tam se přestěhoval někdy mezi lety 1851 a 1874 a v tomto období se stal panským mušketýrem, tedy ozbrojeným panským úředníkem.
Ponocný na zámku
Dalším zajímavým povoláním je ponocný na zámku: můj předek Jan Štěpán Šťovíček z nedalekých Hořic pracoval jako ponocný na zdejším zámku. Ponocný mohl mít na starosti pochůzky po areálu, kde kromě jiného býval pivovar a s tím související budovy, u nichž mohlo snadno dojít k požáru. Byl tedy jakýmsi nočním hlídačem a případně mohl hlásit čas.
Vrchní konduktor na dráze
V článku o svobodných rodech jsem popisoval rod Budešínských a můj přímý předek jakožto nejmladší už nezískal žádný majetek, a tak se z Jižních Čech přesouval přes Liberec a Turnov až do Pardubic. Jeho profesní cesta začínala skladníkem v Liberci, následně byl zahradníkem v Turnově, až se dostal na železnici. Nejprve byl jen průvodčím u státní dráhy, až se stal vrchním průvodčím, neboli vrchním konduktorem.
Zasloužilý muzikant
Drobnou zmínku si zaslouží Matěj Probošt, který se dožil jen 43 let, a u úmrtního záznamu ho farář označil jako zasloužilého muzikanta. Matěj byl taktéž konšelem městské rady ve Smidarech. Více o něm i rodu Proboštů si můžete přečíst v článku o felčařích.
Máte zájem se také dozvědět, kým byli vaši předci? Můžete se podívat na balíčky nebo mě rovnou kontaktujte.
Závěrem
Tím bych uzavřel úvod k nevšedním povoláním a farářovým zápisům o postavení mých předků.